Za minulostí Grossmannovy vily
František Grossmann (1876-1933) byl stavitel a spolumajitel jedné z předních ostravských stavebních firem první čtvrtiny 20. století. Narodil se v roce 1876 v malé vsi Pustějov nedaleko Studénky. Po studiích působil jako samostatný stavitel ve Frýdku-Místku. V roce 1906 přesídlil do Ostravy, kde se svým společníkem architektem Františkem Fialou založili stavební firmu Grossmann & Fiala, která realizovala řadu významných staveb rychle se rozvíjejícího Ostravska.
V roce 1906 se František Grossmann spojil s architektem a stavitelem Františkem Fialou (1878-1927), který byl talentovaným absolventem brněnské techniky a vídeňské architektonické speciálky prof. Otto Wagnera – jednoho ze zakladatelů moderní evropské architektury.
Jejich společná firma Grossmann & Fiala získala koncesi na projektování a realizaci staveb. Návrhy a projekční činnost zastával ve firmě především František Fiala a František Grossmann zastával úlohu samotné stavební činnosti. Během více než 10 let vzájemné spolupráce firma realizovala řadu významných zakázek v Ostravě i okolí. Společně ve firmě působili do roku 1918, kdy se jejich cesty rozešly, a firma byla převedena na Františka Grossmanna. Jedním z důvodů jejich rozchodu byl zhoršující se zdravotní stav Františka Fialy, který podstoupil delší léčení v italském lázeňském městě Merano.
Vybrané realizace stavební firmy Grossmann & Fiala:
- 1907-1908 – dokončení stavby kostela Panny Marie Královny v Mariánských Horách (obr. 3)
- 1908 – návrh a realizace areálu vodárny v Nové Vsi (obr. 5)
- 1910 – kostel Růžencové Panny Marie v Hrabůvce
- 1910 – Dům katolických tovaryšů (Přívozská 8, Moravská Ostrava) (obr. 1)
- 1911 – sanatorium dr. L. Kleina (Hornopolní 9, Moravská Ostrava) (obr. 4)
- 1910-1915 – celková přestavba dolů Michal a Zárubek (Hermenegild) (obr. 2)
Vila Fr. Grossmanna
V roce 1922 se František Grossmann rozhodl vybudovat vilu na reprezentativní parcele přiléhající k Hlavní ulici (dnešní ulice 28. října) naproti městskému hřbitovu. Koncept výstavby nespočíval pouze v realizaci rodinné vily, ale součástí stavby mělo být také sídlo Grossmannovy stavební firmy. Obě budovy byly vzájemně propojeny průjezdem. Architektka Naděžda Goryczková v publikaci Slavné vily Moravskoslezského kraje popisuje vilu Františka Grossmanna jako stavbu, jejíž „průčelí rozehrál stavitel nepravidelnými rizality, jež v přízemí dozdobil rostlinným a figurálním dekorem na meziokenních pilířích a dřevěnými zelenobílými okenicemi v patře.“ Vilu osadil architekt stanovou střechou členěnou vikýři, kterou ukončil vyhlídkou přístupnou po vřetenovitém schodišti z půdy.
Interiér vily byl velmi konzervativní. Za hlavním vstupem do vily se nacházela prostorná vstupní místnost, z níž se dalo procházet do reprezentativních společenských místností domu – jídelny a dále do panského pokoje v jihovýchodní části přízemí. Z jídelny se dalo vstoupit také do centrální schodišťové haly, která vévodila celé stavbě. Hala propojovala volným nepřestropeným prostorem přízemí s galerií v patře dřevěným schodištěm. Z galerie v patře byly přístupny ložnice, koupelna a toaleta v patře domu. První patro bylo přístupno také provozním schodištěm umístěným v severovýchodním nároží domu, které propojovalo kuchyni, přípravnu a technické místností s obytnými prostory.
Smrt majitele
Po odchodu Františka Fialy v roce 1918 přešla celá stavební firma do rukou Františka Grossmanna. Firma se ve 20. letech podílela na řadě dalších stavebních zakázek, jejichž hladký průběh začala narušovat na přelomu 20. a 30. let hospodářská krize a neschopnost firmy vymoci dlužné částky od neplatících zákazníků. Na začátku 30. let se tak firma dostala do velkých finančních problémů, které se František Grossmann rozhodl vyřešit dobrovolným odchodem ze světa. Podle očitých svědků se již během jara 1933 pokusil stavitel i s manželkou o sebevraždu s použitím pistole, ale bylo jim v tom zabráněno Grossmannovým bratrem Richardem, který obýval byt v patře sousední firemní budovy. Další pokus se mu však již překazit nepodařilo.
Dne 8. listopadu 1933 v 7 hodin ráno vystoupila služebná do patra vily a ucítila svítiplyn. V předpokoji ložnice pána domu zahlédla v lenoškách sedět Františka Grossmanna a jeho ženu Otýlii. Podle dobových novinových zpráv „hlavy obou byly sklopeny a oba činili dojem spících. Když si služebná všimla, že paní sedí v těsné blízkosti plynového vedení, jehož kohoutek byl otevřen, vykřikla zděšením a volala o pomoc. Na pokřik služebné přiběhla pokojská a obě otevřely všechna okna a přivolaly telefonicky policii a lékaře dr. Velemínského z Mariánských Hor.“ Po příchodu lékař zjistil, že architekt Grossmann je již mrtev. Jeho manželka Otýlie ještě jevila známky života, a byla proto převezena do městské nemocnice, kde byla večer téhož dne přivedena k vědomí.
Na stolku v předpokoji, kde byli manželé nalezeni, bylo policií objeveno šest dopisů, v nichž se snažili uspořádat své poslední věci. Kromě dopisu nadepsaného „Erklärung“ (vysvětlení) napsali manželé dopisy také své služebné a pokojské, v nichž je žádali s přiloženou bankovkou o vypořádání dluhů za drobné nákupy potravin a provoz domácnosti. V dopise bratru Richardovi bylo vloženo 2000 korun určených na vybavení pohřbu, který si manželé přáli „křesťansky prostý a tichý“. Důvodem sebevraždy byly finanční problémy manželů. V předvečer sebevraždy vilu navštívil exekutor berního úřadu, který vymáhal pohledávku, která jen na nezaplacených daních činila podle výpovědi stavitelova bratra 300 000 korun. Další statisíce dlužil stavitel svým věřitelům.
Na návštěvě ve vile
Představu o dobovém vybavení vily a celkovém vzhledu může nabídnout série fotografií, které pořídil syn Grossmannova bratra Richarda. Ten se svou rodinou bydlel domě, který sloužil jako kanceláře firmy a spolu s Grossmannovou vilou tvořily jeden celek (dnes neopravená část areálu vily). I přesto, že jsou fotografie dochovány ve velmi špatné kvalitě, nabízejí jedinečnou možnost nahlédnout do dobového interiéru vily. Mnohé z fotografií jsou navíc opatřeny vlastnoručními popisky, kterými chtěl zachytit Grossmynnův synovec místa spojená s posledními dny svého strýce.
Exteriér a zahrada:
Přízemí Grossmannovy vily:
Patro s obytnými prostorami rodiny:
- Zdroje:
- VYBÍRAL, Jindřich (ed.): Slavné vily Moravskoslezského kraje. Praha 2008.
- VYBÍRAL, Jindřich: Zrození velkoměsta — Architektura v obraze Moravské Ostravy 1890-1938. Brno 2003.
- Články z 8.—12. 11. 1933 z deníků Duch Času, České slovo, Večerní ostravský deník.
Tomáš Majliš
Zaujal Vás tento příběh? Přečtěte si také další „ostravské příběhy“ nebo navštivte některou z aktuálních komentovaných prohlídek!