Po stopách ostravské šibenice
Napadlo Vás někdy, zda měla Moravská Ostrava své popraviště? A pokud ano, kde se nacházelo? Zpráv, které by tuto část ostravské minulosti popisovaly, není mnoho. Víme ale, že hrdelní právo měla Moravská Ostrava pravděpodobně již od počátku 16. století. Více informací ale chybí a první dochovaná zmínka o vyplacené odměně katovi je doložena až z roku 1750. Zároveň jediné přímé svědectví o výkonu jeho funkce je dochováno v záznamu o mimořádné schůzi městské rady, která se sešla 19. dubna 1747. Projednával se na ní případ oběšence ze Staříče, který pravděpodobně spáchal sebevraždu. Městská rada na svém jednání tehdy rozhodla, aby byl „skrz popravčího mistra sňatý a tam, kde náleží, zahrabán byl“.
Zmínky, které z půlky 18. století o působení kata v Moravské Ostravě máme, se zároveň kryjí s obdobím, kdy státní zákonodárství a reformy postupně omezovaly činnost místních hrdelních soudů a toto soudnictví bylo centralizováno pouze k několika vybraným soudům.
Popraviště v 1. vojenském mapování
V ovzduší válčící Evropy poloviny 18. století vznikla v Habsburské monarchii potřeba vytvořit vojensky využitelnou podrobnou mapu říše. Na počátku 60. let 18. století proto začalo vznikat tzv. 1. vojenské mapování, během něhož důstojníci vojenské topografické služby projížděli krajinu na koni a zakreslovali čistě „od oka“ její podobu do plánů. Výsledkem byly kolorované mapové listy s bohatými popisky, které zaznamenávaly veškeré krajinné prvky, jakými byly typy cest, řeky, potoky a strouhy, pozemky a budovy podle jejich využití a nejrůznější krajinné útvary. Podrobnost a estetičnost takto vzniklých map se stala dodnes bohatým zdrojem poznání barokní krajiny doposud nepoznamenané následnou průmyslovou revolucí.
Krajinnou dominantou, kterou topografové nezapomněli do map zaznamenat, byly bezpochyby také šibenice. Tato místa byla v mapě zaznačována symbolem dvoj, troj, nebo čtyřboké konstrukce. Použitá barva pak označovala buď šibenici s dřevěnou konstrukcí (zaznačená černou barvou), nebo konstrukcí zděnou (červená barva). Takto zaznačené šibenice můžeme v okolí Ostravy nalézt například na okraji Brušperka či Frýdku.
Cestou na ostravskou šibenici
Vojenští topografové zakreslili do plánu také moravskoostravskou šibenici. Nacházela se poblíž takzvané skotnice, cesty, která sloužila měšťanům k vyvádění dobytka z města na obecní pastviny. Skotnice vycházela z města přívozskou branou (v dnešní Přívozské ulici), za níž odbočovala v prostoru dnešního Husova sadu vlevo k Dolního mlýnu a Mlýnské strouze (poblíž dnešní Mlýnské ulice). Za mlýnskou strouhou skotnici křížila polní cesta, která obcházela město ze západu (dnešní Nádražní ulice). Skotnice dále pokračovala mezi zástavbu měšťanských stodol (dnešní Stodolní ulice) a následně překonávala další vodní tok – Valchařskou strouhu. Za strouhou se cesta začala zvedat k obecním pastvinám. A právě zde na vrcholu kopce nedaleko křižovatky polních cest se na okraji pastvin po levé straně skotnice nad městem tyčila šibenice.
Kde se šibenice nacházela
Z krajiny, kterou zachytilo 1. vojenské mapování v 60. letech 18. století, se nedochovalo již téměř nic krom svahu, který spojuje centrum města s Fifejdami několika názvů, které původní krajinu. Obecní pastviny, lidmi nazývané jako Viehwaiden (něm. dobytčí louky), zanechaly dodnes této části města jméno Fifejdy. Na pravé straně cesty se pak rozkládaly městské polnosti označované díky své poloze nad městem jako Ober Feld (něm. horní pole), které zanechaly svou stopu v pojmenování ulice Hornopolní. V průběhu historie se měnilo také vedení zdejších cest. Polohu šibenice lze zběžným srovnáním starých map lokalizovat do severního cípu Sadu Dr. Milady Horákové v sousedství areálu Městské nemocnice.
V době, kdy byla šibenice do mapy zakreslena, již svému účelu nesloužila a v průběhu let zcela zanikla. Její podobu ale můžeme odtušit na příkladu některé z dochovaných šibenic podobného typu. Příkladem může být šibenice v německém městě Mudau.
Mapy k využití:
- Mapa 1., 2. a 3. vojenského mapování: http://oldmaps.geolab.cz/
- Mapa stabilního katastru: archivnimapy.cuzk.cz
- Letecké snímkování po 2. světové válce: https://kontaminace.cenia.cz/
- Mapy digitální badatelny Archivu města Ostravy: https://badatelnabach.ostrava.cz/
Tomáš Majliš