Ostrava na prahu republiky
Když v pondělí 28. října 1918 vstupovali v podvečer Ostravané do budovy Národního domu (dnešní divadlo J. Myrona), aby zhlédli jednu z Jiráskových divadelních her, nikdo netušil, co přinesou následující hodiny. Atmosféra mezi lidmi byla plná očekávání. Český tisk v posledních týdnech přinášel zprávy o katastrofální situaci na frontách a utvrzoval čtenáře, že vyhlášení samostatného státu je jen otázkou času. Zesláblá rakousko-uherská státní moc již nedokázala těmto projevům téměř vzdorovat.
Setkání ve Slávii
Jen několik bloků od Národního domu v hotelu Slavia na rohu dnešní Hollarovy a Poděbradovy ulice se ve stejný čas odehrávalo jednání zástupců českých politických stran. Neoficiálně byli odpoledne informováni o pražských událostech a projednávali proto otázku ustavení národního výboru s cílem převzít jménem nové československé vlády dočasně politickou moc. Během jednání dorazil telegram, který odpolední zprávu potvrdil, a členové výboru se rozhodli neprodleně informovat veřejnost. Ideálním místem byl Národní dům s hledištěm plným ostravských Čechů.
V divadle
Delegace dorazila do divadla ve chvíli, kdy se na jevišti právě odehrával Jiráskův pohádkový příběh v hlavní roli s budoucí filmovou hvězdou Oldřichem Novým. Ten později vypravoval, že členové národního výboru vstoupili na jeviště v průběhu jednání a přečetli text telegramu o vyhlášení samostatného československého státu. Publikum propuklo v jásot a zazněla také píseň Kde domov můj. Představení bylo přerušeno a dav se vyhrnul do ulic města k náměstí.
V ulicích města
Zpráva o vzniku československého státu se rychle šířila městem a na náměstí před radnicí se začal shlukovat dav jásajících lidí. Nadšenou atmosféru v očích některých kazil provokativní název kavárny Habsburk v ústí Poštovní ulice, který byl neprodleně stržen. Podobně skončily také rakouské orlice a další symboly monarchie, které lidé naházeli do řeky Ostravice. Druhého dne ráno se Ostrava probudila do nové doby, a jak poznamenal jeden z pamětníků: „byls často překvapen, vida trikolory na prsou, o jejichž češství jsi měl do včerejška oprávněnou pochybnost“.
Tomáš Majliš
Zaujal Vás tento příběh? Přečtěte si také další „ostravské příběhy“ nebo navštivte některou z aktuálních komentovaných prohlídek!
