9. Ludwig G. – V Ostravě u sedláka S. – Komentované prohlídky Ostravy

<< Předchozí část: 8. Berlín a cesta zpátky
Další část: 10. Bilancování >>

9. Ludwig G. – V Ostravě u sedláka S.

Po nějakolika týdnech sedlák Š. nabídl Ludwigovi možnost bydlet v malé světnici na půdě statku, aby nemusel každý den chodit z Hrabůvky přespávat do Vítkovic. Bydlení to bylo velmi skromné a práce těžká.

V té světničce bylo plno myší, jelikož to bylo na hůře a ještě u sýpky. Ani pořádné okno a dveře tam nebyly, ale co jsem měl dělat, nebylo žádného východiska, tak jsme se tam nastěhovali. Co bylo nejhorší, byla tam jenom jedna postel a to ještě rozbitá. Tak vy a mamka spali jste na té posteli a já na zemi. A tak jsme živořili a já jsem pracoval za 1000 Kčs měsíčně, kdy druzí vydělali v závodě až deset tisíc.
Vzpomínky Ludwiga G., 1958, rukopis

Zpočátku měl Ludwig obavu se znovu hlásit na SNB, protože stále počítal s tím, že může být odveden do sběrného tábora pro ostravské Němce. Rodina tak zůstávala bez potravinových lístků. Odvahu našel až po několika týdnech.

Pak jsem se přihlásil na SNB v Hrabůvce, a to jsme pak dostali potravinové lístky (ale pro Němce). To znamená jen chleba a maličko vitela. Cukr, máslo a maso žádné a taky žádné šatenky. Byli jsme jako vyvrheli. Zbývalo jenom dřet jako kůň, abych dostal od sydlaka trochu mleka a brambor pro vás. To byl psí život! Já jsem musel vstávat ve tři hodiny ráno, abych ty hromske kobyly mohl nafutrovat do pěti hodin ráno. A potom buď do pola nebo na nějakou furmanku. Celou zimu jsem jezdil s kobylama do Ostrave do cirkusu a vozil jsem hnuj od cirkusovych koni sydlakovi na polo do Hrabůvky. To se ví, že jsem musel sám nakládat
Vzpomínky Ludwiga G., 1958, rukopis

^{Stálý ostravský cirkus, který stál v místech dnešní benzinové pumpy pod Frýdlantskými mosty}

Ludwig prací u sedláka snášel čím dál hůř a rostla taky jeho nenávist k němu. Ve svých vzpomínkách pro sedláka Š. nemá žádného dobrého slova. Popisuje, jak o žních musela při polních pracích pomáhat ve vysokém stupni těhotenství i manželka, která nakonec v půdní světnici přivedla na svět jejich nejmladšího syna Jiřího.

V tom kurníku se narodil Jiřík. Neměl žádných plínek ani šatečků, byl jen ve starých hadrech zamotanej.
Vzpomínky Ludwiga G., 1958, rukopis

Na konci září 1946 na Ludwiga celá životní situace dolehla a on se nervově zhroutil. Stalo se to tak, že se jednoho dne se sedlákem na poli pohádal. Mladší a silnější sedlák jej u toho „požďuchal“, načež Ludwig nechal stát koně na poli, odmítl pracovat a s myšlenkou, že „je jedno jestli zdechne najednou nebo pomalu“, odešel domů.

^{Polní práce v Hrabůvce v 2. pol. 40. let 20. st}

Dalšího dne se vydal k lékaři, kterému popsal v jakých podmínkách žije, a že je u konce se silami. Ten jej poslal na pracovní úřad, kde byl vyšetřen posudkovým lékařem a následně uznán za neschopného práce na poli. Když se od lékaře vrátil na statek, sedlák se rozzuřil a vyhrožoval Ludwigovi tím, že jej nechá odvést do sběrného tábora pro Němce. Sedlák si stěžoval také u četníků, kteří ale potvrdili rozhodnutí úřadu. Sedlák tak alespoň odnesl nábytek z jejich podkrovní místnosti a Ludwig s manželkou a dětmi (půl roku, 2 a 4 roky) se dostali do další svízelné situace, kdy museli spát na zemi. Ludwig se pokusil napnout ještě poslední zbytky sil a zašel za svým kamarádem z dob, kdy pracoval jako mistr v železárnách. S jeho pomocí za 14 dnů získal práci ve strojírně vítkovických železáren. Zbývalo zajistit nové bydlení.

Tomáš Majliš

<< 8. Berlín a cesta zpátky

>> Další část: 10. V nové době

Všechny části:

Zaujal Vás tento příběh? Přečtěte si také další „ostravské příběhy“ nebo navštivte některou z aktuálních komentovaných prohlídek!

9. Ludwig G. – V Ostravě u sedláka S.