Vánoce ve staré Ostravě

My Ostraváci jsme lidé zvláštního typu. Kdo z nás může říci, že jeho ostravské kořeny sahají dále než dvě či tři generace nazpět? Průmyslová Ostrava byla tavící pánví lidí, kteří za prací přicházeli z nejrůznějších koutů rakousko-uherské monarchie. Spolu s vírou v lepší život si noví obyvatelé s sebou přinášeli také vlastní zvyky, které postupně překrývaly tradice původních obyvatel staré Ostravy. Dobrat se tak původních ostravských zvyklostí bývá někdy obtížné.

Jedním z období roku, které bylo a je spojeno s celou řadou zvyků, tradic a očekávání, byl advent. Jak vypadal tento čas ve staré Ostravě? Některé střípky starých časů stihl zachytit na konci 19. století z vyprávění místních obyvatel slezskoostravský učitel a vlastivědný badatel Karel Jaromír Bukovanský.

Adventní čas

Advent je pro křesťany obdobím očekávání příchodu Ježíše Krista a zahrnuje období čtyř neděl před Božím hodem vánočním – 25. prosincem. V lidovém prostředí za jeho počátek, nehledě na liturgický kalendář, považoval často 30. listopad – svátek sv. Ondřeje. Od tohoto dne se již po celý advent neslavily svatby, jak dokládá místní přísloví „Kateřina zavazuje, svatý Ondřej zakazuje“. Svatý Ondřej byl ale zároveň patronem nevěst a předvečer jeho svátku byl považován za jeden z nejvhodnějších dnů pro nahlížení do budoucnosti. Svobodné dívky tak zkoušely hledat tvář svého nastávajícího ve vodní hladině nebo o půlnoci chodili ke kurníku – ozval-li se první kohout, dívka se do roka vdala, ozvala-li se první slepice, měla dívka přijít za rok znovu.

Jak předpovídat počasí?

Jedním ze zajímavých obyčejů adventního období, které Bukovanský zaznamenal, bylo určování roční předpovědi počasí. Podle vyprávění bylo možné v mnohých chalupách nalézt na trámě dvanáct křídou namalovaných kruhů (měsíců) rozdělených křížem na čtvrtiny, které po celý rok předpovídaly, jaké bude v daném týdnu počasí.

Naši předkové měli tlakoměr, kalendář a vůbec meteorologickou stanici ve světnici na „roště“ čili trámě, kde bylo 12 kruhů (měsíců) křídou namalováno. V každém měsíci měsíci byl křížek v kruhu, což značilo 4 týdny. Od sv. Lucie (13. prosince) je do Božího narození 12 dní a dle těchto 12 dnů se naši předkové řídili. Den sv. Lucie značil leden, Nikasia (14. prosince) únor, Irenea (15. prosince) atd. až Adama a Evy – prosinec. Pršelo-li na sv. Nikasia ráno, v poledne pak bylo pěkně, odpoledne pošmourně a na večer mlhavo, tedy první týden v únoru bylo deštivo, 2. týden pěkně, 3. týden pošmourno, 4. týden mlhavo atd., což bylo vždy v kruzích na trámě poznačeno. Buď bylo čtvrt kruhu vyčárkováno, to značilo déšť, neb jinak vyplněno (pošmourno), aneb docela čistá (pěkně) atd. Takový měli předkové naši kalendář, který si sami dělali a povětrnosť předpovídali.

Bukovanský, K. J.: Dějiny Polské Ostravy. 1901, s. 224.

O Štědrém dni

Nejvíce zvyklostí, které Bukovanský v adventnímu období zaznamenal, se vztahovalo ke Štědrému dni. Některé z jím popsaných zvyků se dodržují dodnes, jako třeba snaha se po celý den postít, aby se večer ukázal zlatý beránek. Další z obyčejů jsou již známé méně, jako třeba ten,  kdy hospodyně zapalovaly v peci dříví, které po kouscích uschovávaly během roku vždy při pečení chleba. Po jeho zapálení měla dům navštívit čarodějnice nebo černý pes, kteří odešli až poté co všechno dříví dohořelo. Hospodáři zase dělali o Štědrém dni na dvoře z provazu kolo, do kterého sypali drůbeži zrní, aby nezanášela.

Během štědrovečerní večeře dávali prý lidé pod nohy buď sekeru nebo jiné železné náčiní, aby zamezili bolení nohou. Když se po večeři sfoukávaly svíčky, dávalo se pozor, kam se potáhne kouř. Směřoval-li ke dveřím, ten, který svíčku zhasínal, měl do roka zemřít. Pokud šel kouř vzhůru, dočkal se tento člověk dlouhého života. Mladí lidé pak prý často dávali vodu do mísy a do ní ponořili ořechovou skořápku s malou svíčkou. Plula-li svíčka k okraji mísy, znamenalo to, že dotyčný půjde brzy do světa; zůstala-li u středu, měl zůstat po celý rok doma.

Magickou moc měla také štědrovečerní půlnoc. Hospodyně v tuto dobu chodily ke kravám, které prý mluvívaly a ten, kdo udělal na rybníce nebo na řece v ledě díru, uviděl v ní celý svůj budoucí život.

Na Tři krále

Vánoční období končilo až 6. ledna svátkem Tří králů. V předvečer tohoto svátku podle Bukovanského chodili po domech tři až čtyři hoši převlečení za tři krále a svatou Dorotu a s nimi mladí z celé vesnice. Hoši byli oblečeni do dlouhých rubášů a opásáni červenými nebo modrými pentlemi. Na hlavách měli zlaté koruny vyrobené z papíru a s sebou nesli na dlouhé holi zářící hvězdu a v kolébce voskovou figurku představující Ježíška. V jizbách pak zpívali a odříkávali koledy a jeden z králů Ježíška kolébal. Na závěr v každém domě jeden z králů zavelel: „Doroto klekni! A ty černý hlavu jí setni!“ Což se hned stalo. Za koledování byli králové odměněni. Obyčejně prý dostávali několik drobných mincí a hospodyně často přidala i kousek uzeného masa.

Kde se dozvědět více?

Více o minulosti staré Ostravy si můžete přečíst v digitalizované knížce Karla Jaromíra Bukovanského Dějiny polské Ostravy, která vyšla v roce 1901. Nebo si přečtěte další z „ostravských příběhů“.

Tomáš Majliš

Přemýšlíte nad vánočním dárkem pro své blízké, přátele či kolegy?

Darujte jim vstupenky na komentované prohlídky Ostravy! Vstupenky budou platné pro kteroukoliv z prohlídek města, které se uskuteční v roce 2023. Můžete využít možnost zaslání online vstupenek, ale tento rok poprvé také možnost vyzvednutí vstupenek ve fyzické podobě díky spolupráci s Ostravským informačním servisem!

>> Získejte více informací o dárkových vstupenkách <<