Když Ostrava čekala na Zeppelina

Když se v roce 1900 nad Bodamským jezerem v bavorských Alpách poprvé vznesla řiditelná vzducholoď hraběte Zeppelina, vzhlížela celá Evropa k této události jako k symbolu technického pokroku nového století. Zeppelin uměl své slávy náležitě využít a získat tak zdroje financování pro stavbu dalších vzducholodí. Pro zviditelnění svých strojů se hrabě se svými vzducholoděmi vydával na dlouhé přelety, během kterých překonal všechny dosud dosažené letecké rekordy. Let více než stočtyřicetimetrového kolosu nad krajinou, městy a vesnicemi musel působit na současníky, z nichž mnozí viděli létající stroj sestrojený člověkem poprvé,  ohromujícím dojmem. Není proto divu, že když se na jaře roku 1910 začalo proslýchat, že hrabě Zeppelin poletí se svou novou vzducholodí také přes Moravu, nechtěly c. k. úřady nechat nic náhodě.

Plán cesty

C. k. policejní komisařství v Moravské Ostravě rozeslalo blízkým obcím následující zprávu: „Dle úředního sdělení zamýšlí hrabě Zeppelin, který má se svou vzducholodí začátkem června t. r. cestu z Friedrichshafenu přes Bavory do Vídně podniknouti, nastoupiti zpáteční cestu přes Drážďany a volí následující cestu: Z Vídně přes Stillfried do údolí řeky Moravy, dále do Hodonína, Napajedel, Tlumačova, Hulína, Přerova, Lipníka, Hranic, přes Dub do údolí řeky Odry, zamýšleje západně od Ostravy překročiti německou hranici.“ Úřady myslely na všechny eventuality, protože obcím připomínaly, že „C. k. místodržitelství předpokládá, že hrabě Zeppelin v případu sestoupení všude a s největší ochotou bude přijat.“ Bližší plán cesty se objevil v úterý 7. června v Ostravském deníku, kde se v článku s názvem „Zeppelinův let do Vídně“ dozvídáme, že „ve čtvrtek poletí Zeppelin do Vídně. V sobotu vrátí se do Vratislavi a v neděli poletí do Drážďan. Pro jízdu z Vídně do Drážďan svěří řízení vzducholodi Zeppelin vrchnímu inženýru Dorovi, poněvadž král saský pozval k sobě Zeppelina. Z Drážďan má býti 13. června nastoupen let zpět do Friedrichshafenu.“

Národní čest

S blížícím se datem plánovaného přeletu Zeppelinovy vzducholodě začalo v denním tisku přibývat zpráv, které se nesly dobovém duchu národnostně rozdělené společnosti a jejich vzájemných půtek. Zatímco český tisk popisoval Zeppelina jako „vynálezce vzducholodí, které stály mnoho peněz, ale hrubě se neosvědčily“ a s chutí popisovaly nejrůznější poruchy, které řiditelné vzducholodě v posledních měsících postihly, německý tisk nešetřil chválou a nadšením. Zeppelin zde byl označován jako „největší Němec 20. století“ a plánovaný přelet nad Ostravskem měl být „nezapomenutelnou událostí, které se zúčastní tisíce diváků“. Německý tisk byl také výrazně sdílnější v popisu opatření, které úřady a německé spolky chtěly realizovat pro zabezpečení a hladký průběh přeletu.

Zajištění cesty

Vzducholoď měla z Vídně vyletět 11. června v ranních hodinách a v poledne dosáhnout Vratislavi. Nad Ostravou měla proletět v trase Svinov, Přívoz, Bohumín a zde překročit hranice v době mezi 9. a 10. hodinou dopolední. Do pohotovosti byl proto povolán sbor moravskoostravských dobrovolných hasičů, kteří měli v případě nutnosti zasáhnout při případných obtížích. Dalšími oslovenými byl moravskoostravský automobilový klub, jehož členové měli ve svých vozidlech vzducholoď doprovázet a navigovat ji ve správném směru. Výsadního postavení mezi členy automobilového klubu se dostalo moravskoostravskému klenotníkovi Isidoru Schwarzovi, který byl vybrán pro speciální úkol. Jako majitel nejrychlejšího a nejmodernějšího z vozů dostal za úkol vyčkat příletu vzducholodě již v Hranicích a navigovat ji během rychlé jízdy na celé trase až do Bohumína. Během cesty se k němu měli přidávat další členové klubu se svými pomalejšími vozy. Německý tisk také horoval za myšlenku volna pro školou povinné děti, které by si tak získaly možnost sledovat přelet vzducholodi na vlastní oči.

Zklamání

Čtenáři byli v očekávání a netrpělivě zvedali oči k obloze, kde každým dnem očekávali průlet slavné vzducholodi, kterou na Moravě doposud nebylo možné vidět. Jaké muselo být jejich zklamání, když se před plánovaným přeletem objevila v novinách krátká zpráva, že Zeppelin plánovanou cestu náhle ruší. Podle tisku zrušil hrabě svou cestu „z důvodu opatrnosti, poněvadž na svém stroji podnikl opravy, které dosud nejsou vyzkoušeny.“ Vídeňské úřady vydaly dokonce oficiální zprávu, která měla důvody blíže osvětlit: „Ačkoliv plavby vzducholodi Zeppelin III měly příznivý průběh, přece se ukázala nutnost jistých změn následkem různých novot. Hrabě Zeppelin proto z opatrnosti nepodnikne plavbu na delší vzdálenost, dokud stroj nebude důkladněji vyzkoušen. Z té příčiny nutno prozatím cestu do Vídně a Drážďan odřeknouti. Němci jsou tím strašně zklamáni.“ Jaký byl pravý důvod změny Zeppelinova plánu se dnes můžeme jen dohadovat. Jednou z možností byly vrcholící přípravy na první vzlet vzducholodi „Deutschland“ určené pro civilní přepravu cestujících, který se úspěšně uskutečnil již 19. června.

Na zážitek přeletu vzducholodi si museli Ostravané počkat téměř 20 let. Když v roce 1928 prolétala nad Ostravou pravděpodobně nejslavnější a nejúspěšnější vzducholoď LZ127 „Graf Zeppelin“ – nad Přívozem ji tehdy vyfotografoval zdejší fotograf František Šidlík a já věřím, že se do některého z dalších příběhů podaří tento příběh také zpracovat. 🙂

Tomáš Majliš

Zaujal Vás tento příběh? Přečtěte si také další „ostravské příběhy“ nebo navštivte některou z plánovaných prohlídek!